Dřevěné, plastové nebo jiné okno?

Pro výrobu oken a dveří se používá řada materiálů. V dnešní době jsou nejrozšířenější výrobky plastové, kterých je v ČR nejvíce, dále se používají okna dřevěná, hliníková a v zanedbatelném množství ocelová. Než je zvolen materiál, z něhož budou pořizovaná okna a dveře zhotoveny, je potřeba zvážit, k jakému účelu budou výrobky sloužit. Každý z materiálů má své výhody a nevýhody, je nutné pečlivě je porovnat jak z pohledu užitných vlastností, tak i z hlediska cenového.

Pro běžnou individuální výstavbu, jako jsou rodinné domy a standardní bytové domy, jsou vhodná okna plastová i dřevěná, případně jejich kombinace s hliníkovým opláštěním. V případě exkluzivních rodinných vil či individuálně navrhovaných bytových domů s vysokými architektonickými požadavky se spíše uplatní dřevěné otvorové výplně s rozsáhlými možnostmi variability provedení, občas též okna a dveře hliníkové. Okna hliníková nacházejí uplatnění především u velkých prosklených ploch, kdy se vytváří kompletní obvodové pláště nebo jejich části, u zastřešení zimních zahrad a světlíků budov.
Nezastupitelnou roli hrají u prvků s nadměrnými velikostmi pohyblivých částí. U vchodových dveří je ceněna jejich odolnost proti mechanickému poškození. Jako výhodné se v některých případech jeví použití hliníkových výrobků v kombinaci s dřevo-hliníkovými - například u exkluzivních polyfunkčních objektů. Časté je použití hliníku do administrativních či reprezentativních prostor a dřevo-hliníku do prostor určených v téže budově k obývání. Samostatnou kapitolou otvorových výplní jsou okna a dveře bez rámů, tvořené pouze skleněnou výplní. Jejich použití je časté například v prosklených fasádách a u některých architektonicky náročných staveb.

Na co se zaměřit při výběru oken?

Od oken očekáváme pěkný vzhled, dostatečnou tepelnou izolaci, ale především poskytnutí dostatku denního světla. Nezapomínáme ani na životnost oken a nároky na údržbu. Při výběru oken do pasivních domů se mluví hlavně o součiniteli prostupu tepla oknem menším než 0,8 W/m2K. Ale neměli bychom podcenit ani další vlastnosti, jako je minimální průvzdušnost či maximální vodotěsnost.

Okna jsou především zdrojem přirozeného světla. V běžných domech jsou okna nutná kvůli větrání, v pasivním domě větrat okny nemusíme, ale je vhodné alespoň část oken mít také otvíravých, abychom v létě měli možnost i přirozeného větrání. Otvíravá okna se také pohodlněji umývají.

Aby okna poskytovala dostatek světla, je výhodný větší poměr plochy skla vůči rámu. Izolační skla mají často lepší tepelně izolační vlastnosti než rámy, je tedy výhodnější okno s větší plochou skla. Proto jsou trendem pasivních domů právě okna s nízkými rámy.

Významné jsou i vlastnosti izolačního skla, a to nejen součinitel prostupu tepla Ug, ale také prostup světla a solární zisky. V pasivních domech je výhodnější použití tzv. solárních skel se zvýšenou energetickou propustností (trojskla Ug = 0,6 W/m2K s energetickou propustností cca g = 62 %).

Nejpřísnější hodnocení oken pro pasivní domy poskytuje Passive House Institute v Darmstadtu. Ten také formuluje požadavky na tato okna. Okno musí dosáhnout Uw do 0,8 W/m2K se zasklením Ug = 0,7 W/m2K (měřená okna sice dosahují hodnot Uw nižších než 0,8, ale se skly alespoň 0,5), ale mimo součinitel prostupu tepla posuzuje celkovou efektivitu okna a podle toho rozděluje okna, která splnila první požadavek do tříd účinnosti A–C. Především se všechny prvky posuzují za stejných podmínek, takže porovnání deklarovaných parametrů je objektivnější.

Jaké další vlastnosti oken jsou důležité v pasivních domech?

Netěsnosti v obálce budovy způsobují tepelné ztráty a snižují efektivitu zpětného získávání tepla větracím systémem. Dále hrozí kondenzace v konstrukcích a samozřejmě i v oknech. Proto dbáme na utěsnění oken. Okna do pasivního domu musí splňovat nejvyšší třídu průvzdušnosti „4“, tedy minimální průvzdušnost (tato hodnota je uváděna v prohlášení o vlastnostech a certifikátu). Proto je nutné, aby byla utěsněna dobře skla a také vnitřní těsnící profil křídla. Odbornou terminologií musí být dostatečně těsná zasklívací a funkční spára okna.
V případě netěsností by mohlo docházet ke kondenzaci v prostoru mezi křídlem a rámem okna a mohlo by dojít i k poškození okna.
 

Nejen kvalita oken, ale i správná montáž oken je nezbytná. Začátkem je návrh detailu optimálního osazení okna, to je práce projektanta stavby. V pasivních domech se často setkáváme s předsazenou nebo částečně předsazenou montáží, kdy jsou okna v rovině izolace.Důležité je důsledné utěsnění připojovací spáry, aby se zamezilo průniku vlhkosti. Při montáži oken se často realizuje pouze vnitřní parotěsná páska. Vnější utěsnění se může realizovat až se zateplením fasády.

Abychom měli jistotu, že toto všechno je opravdu v pořádku, provádíme po dokončení obálky budovy test vzduchotěsnosti – Blower Door test, který nám odhalí případné netěsnosti obálky. Šetřit na diagnostice se nevyplatí, u „běžných" staveb se často neprovádí a proto se na některé chyby nepřijde. Velmi často se taková chyba projeví později nějakým defektem, který už bude složitější odhalit a odstranit.

Vlhkost může být nepřítel

Kvalita vnitřního prostředí je velkou předností pasivního domu. Díky řízenému větrání je zajištěna hygienická výměna vzduchu. Stejně tak můžeme udržovat relativní vzdušnou vlhkost na optimální úrovni. Proto je nezbytné správné nastavení větrání. Pokud by byla v domě vysoká vlhkost a přetlak, mohl by se vlhký vzduch tlačit i do dobře utěsněných oken a kondenzovat.
Nebezpečná je vysoká vlhkost během stavebních prací. Tady je zásadní stavbu velmi intenzivně větrat a vyšší nutnost větrání může být i několik měsíců po nastěhování. Proto se doporučuje relativní vzdušnou vlhkost sledovat a udržovat okolo 50 %.